Německá přísloví
Cizí kraje - františkánské cely: chlad, a ty v něm osamělý.
Děvčata ze zlata, manželky z olova.
Dluh je první dědic.
Dříve než tam vejdeš, koumej, kudy vyjdeš.
Hloupost a pýcha na jednom stromě rostou.
Hloupost je toho příčina, že se nadutec vypíná.
Kdo je první v úřadě, před katem první na řadě.
Kdo mnoho slibuje, málo dává.
Kdo od stolu na kavalec, místo na robotu, záhy se začne podobati skotu.
Kdo po světě skáče jak blecha po těle, má mnoho známých, žádné přátele.
Kdo půjčuje - za vlastní peníz si nepřítele kupuje.
Kdyby kanár krásně nezpíval, neseděl by v kleci.
Když vám neštěstí kouká do oken, přátelé tam ani nemrknou.
Láska je znovunarození.
Mnoho cukru dítěti zkazí zuby muže.
Nakřivo šiješ, synku. - Však já to ještě budu párat, matičko.
Napřed si stanov cíl, pak k němu hledej cestu.
Na rtech jméno boží - pod paží kradené zboží.
Na tom nic, že žena muže tluče, ostuda, když před ženou muž pláče.
Nestřídej židle - seď na dobrém bydle!
Odpůrcem vzdělání je nevzdělanost.
Pivo po víně - jedině pro svině, vino po pivu - hodno obdivu.
Po obědě - zdřímni vsedě, po večeři otři knír - a na špacír!
Se hříchem bojuj, s hříšným se smiřuj.
Se štěstím je to jako s brýlemi: často je marně hledáme, a ony nám sedí na nose.
Snáze se člověk vzdá své víry než svých zvyků.
Tupce učit - jako umrlce léčit.
V běhu nechej starce vzadu, ale ne jejich rady.
Všichni berou ohled na čas, jen čas na nikoho.
Vyznavač bláznivých nápadů zpravidla zmoudří až po pádu.
Za sebou můžeš nechat starce, nikdy však jeho zkušenost.
Zlostnému člověku Bůh nenadělí věku.
Žádný pták, jakkoliv nedbalý, neprzní své hnízdo výkaly.
Nizozemské přísloví
Laskavý pohled přehlíží rozbitá okna, protože za nimi vidí květiny.
Žárlivost je stará jako lidstvo; když Adam jednou přišel pozdě domů, začala mu Eva počítat žebra.
Norská přísloví
Jeden má práci, druhý zisk.
Jeden otec je lepší než sto učitelů.
Dobré děti se vychovávají samy.
Novosyrské přísloví
Jedno shnilé zrnko zkazí celý hrozen.
Perská přísloví
Dlouhé řeči patří jen do koránu.
Chléb daruj každému, ale u každého ho nejez.
Jedna ruka netleská.
K čemu náboženství hladovému?
Kdo má větší střechu, má víc sněhu na střeše.
Kdo nemá osla, nemusí se starat o seno.
Když myši i kočka najdou stejnou víru - je to konec prodavače sýrů.
Kroupy padají na pole spravedlivého stejně jako na pole hříšníka.
Láska je jako karavanní tábor; nenajdeš tam nic, co jsi s sebou nepřinesl.
Náušnice mají velkou cenu - uši větší.
Nechval dne před večerem a ženu před smrtí.
Nekupuj dům, kupuj souseda.
Noc jedna, ale zlodějů mnoho.
Odhoďte všechny vzpomínky. Nemluvte o minulém; žijme ve světle lásky a všechno druhé nechť pomine.
Odhozený kámen vždy trefí nohu chromého.
Osel zná sedm způsobů, jak plavat, ale když uvidí vodu, na všechny zapomene.
Pozdě mrtvému pouštět žilou.
Snadněji srovnáš stery hodiny, než deset ženských.
Polská přísloví
Bohatství do času, chudoba na věky.
Bohatství tu vlastnost má, že z moudrého hlupce udělá.
Ctnost si nohu zlámala, pravdě dno vypadlo a srdce upřímnosti u dvora vychladlo.
Ctnost těžkosti se neleká, a v protivenství neheká.
Cukr se nejídá plnou hrstí.
Dlužník když žádá, pýří se, a když má platiti, bledne.
Dobrý člověk se neleká, když šibenici vidí.
Dveře, které nevržou, a žena, která mlčí, jsou nejlepší.
Hlad a práce výborné koření.
Hněv žalost za sebou vodí.
Host častý a dlouhý brzo omrzí.
Host nemluvný pravá bečka.
Host, který nic nepřinese, nech se vyspí v poli, v lese.
Hřích miluje tmu.
Hřích víc trápí duši než nemoc tělo.
Chlap se jako oves korcem neměří.
Chudý málo má přátel.
Jazyk neočistí svědomí.
Kopřivy trhati nejlépe cizíma rukama.
Krkavci tam létají, kde padlinu čenichají.
Kuchař, který z hladu umře, nehoden hřbitova.
Lakomec všem bývá zlý, sobě nejhorší.
Láska bez žehrání jako Polák bez vousů.
Lenoch i pod svou střechou zmokne.
Liška hřeje, kuna chladí, sobol zdobí, beran vši plodí.
Lítaly husy za moře, lítaly - labutě se z nich nestaly.
Loupežníci nespravedlivě berou, ale spravedlivě se dělí.
Moudrost miluje tvrdé lože.
Na věk se může ptát jen koňský handlíř.
Nevěsta tam se kloní, kde zlato zvoní.
Nevolník má jazyk volný.
Nový den, nová radost, nové slzy.
Pán má rýmu a čeládka kýchá.
Peklo je vždy otevřeno, pouštějí i v noci.
Pilnost sluhy dobrého činí pána štědrého.
Pochlebník sestřenec lhářů.
Pravda na světlo vychází, faleš do tmy zachází.
Pravda nehladí.
Pravda příkrá, ale zdravá.
Přátelství a láska velkého počtu nemilují.
Pták na dvě větve se usazující na zem padne.
Rakev každého změří.
Ruka rozum nemá.
Ryba rybou, pták ptákem a člověk člověkem žije.
Řeč uctivá bez prospěchu nebývá.
Sedlák by rád měl každý týden jiného rychtáře, každý měsíc jiného správce a každý rok jiného pána.
Sedm chův - děcko bez oka.
Slovo vyřčené, dědictví ztracené, čas jenž pomine, s vodou co uplyne - nikdy se nenavrátí.
Smrt a žena od boha souzena.
Smrt oči, hubu zavírá; truhly bez klíče otvírá.
Smrt v trampotách vzýváme, a když přijde, zavíráme.
Statek spravedlivě nabytý ani na moři neutone.
Tulák mnoho světa zrejdí a bratra nikde nenajde.
Uzda ukáže koně, jazyk člověka, chuť krmi.
Úřad úřadu věří.
Vdovec s vdovou zřídka se shodnou.
Voda, oheň i nevěsta nikdy nevědí, kdy přestat.
Vousy mudrce nečiní.
Závist je nejhorší nemoc.
Zvon do kostela lidi přizývá, a sám v kostele nikdy nebývá.
Portugalská přísloví
Blbost vynásob výmyslem a vyjde ti pomluva.
Host vždy udělá radost: buďto tím, že přijde, nebo tím, že odejde.
Láska zmůže mnoho, peníze všechno.
Luna a láska když nerostou, ubývají.
Mlčenlivost je jediný skvost, který žádné žena nenosí ráda.
Neštěstí druhého váží jako vlas.
Veslování je práce a štěstí je vítr, opírající se do plachet.
Provensálské přísloví
Cizí práce sobě vážíme, vlastní dílo ale milujeme.
Ruská přísloví
Bábo - co mi odkážeš? - Cestu ke kostelu.
Blbec na blbci jede, blbost je popohání.
Boháč želí korábu a žebrák mošny.
Boj se hlavně toho, kdo v hlavě nemá mnoho.
Bůh miluje spravedlivého a soudce pletkáře.
Bůh nad duší, car nad tělem.
Car daleko - Bůh vysoko!
Co do světa celého, kde není milého.
Dluhy ti spáti nedají! Chrochtají totiž velice, jak ti požírají úrok z truhlice.
Drbej se, dokud žiješ, až umřeš, nic tě nebude svrbět.
Drozdovi pro radost kukačka do hnízda vejce snesla.
Duše - jako abatyše, ale tělo by chtělo.
Dvakrát má muž ženu nejraději: když ji do jizby přivádějí - a když ji vynášejí.
Groš v domě lepší než zlatý na cestách.
Hloupost a pýcha na jednom dřevě rostou.
Hlupák hlupáka chválí.
Huba není chlév, nelze zavříti.
I slitoval se vlk, když chytil ovčí mládě: kosti jen ohryzal - a nechal na hromadě.
Je příliš pozdě myslit na víno, když je sud prázdný.
Kleveta je jako uhel: když nespálí, aspoň ušpiní.
Lakomec na penězích, jako pes na seně: sám nežere, ale druhému nedá.
Máš-li čas před započetím hovoru uvažovati, tedy uvaž, stojí-li za to mluviti, je-li toho potřebí a nemohou-li tvoje řeči někomu uškoditi.
Mládí nekoupíš - stáří neprodáš.
Mlynář nemusí krást, lidi mu sami nosí.
Muž se snaží, jak by chleba nabyl, a žena se snaží, jak by muže pozbyla.
Muž zanáší - do domu nepřináší; žena zanáší - do domu vnáší.
Na bumážce psáno - jak do žuly vytesáno.
Neboj se psa, když pán je na řetězu.
Neslibuj království nebeského a nikoho do něho klackem nehoň.
Okázalý dar propálil žebrákovu dlaň.
Osel oslu pěknější arabského koně.
Ovce bez pastýře nečiní stádo.
Přemílat minulou dobu - přebírat kosti v hrobu.
Přetrženého provázku nesvážeš bez uzlíku.
S přítelem u v hrobě veselo.
Skoupý haní cizí hostiny, a přece na ně chodí.
Soudce je tesař, co chce, to vyseká.
Tam se nejlíp na pupku válí, kde ti ho zavázali.
V peřinkách hajinká bohatý - čert pro něj razí dukáty.
V přísloví moudrost hluboká - a strefuje se ti do oka.
Věž kostela vidím - je tam, na hospodu se tam doptám.
Ze státní kasy, jak z vlastní hořící světnice: co nejrychleji vynos co nejvíce.
Řecká přísloví
Děti vychované - rodičům věnec; děti zpovykané - rodičům konec.
Hlupák hodí kámen do moře a tisíc mudrců ho nevyloví.
I kdybys z moře nabíral, nenabereš do džbánu víc, než se do něho vejce.
Jako panna - v trní zamotaná, jako žena - do želez uvržena, jako vdova - zalitá do olova.
Koktavý miluje koktavého, anžto rozumí řeči jeho.
Když promluví peníze, pravda zmlkne.
Než začneš jinému jámu kopat - dobře změř, kolik měříš.
Žít bez strasti nelze, ale také ne bez dobrého slova.
Římské právo
Důkaz musí podávat ten, kdo tvrdí, ne ten kdo popírá.
Jeden svědek, žádný svědek. - Testis unus, testis nullus.
Neplatí-li hlavní důvod, neplatí ani důvody z něho odvozené.
Skotská přísloví
Bohatí se učí penězům, chudí knihám.
Každý jinak pláče pro nebožku - jeden moc a druhý ani trošku.
Naše Lhota - celý svět, naše mouchy - orli.
Pověste zloděje, dokud je mladý; nebude krást až bude stár.
Smysl činů je srozumitelnější než smysl slov.
Spánek je jako zlato: čím déle spíš, tím více po spaní bažíš.
Slezské přísloví
Ráno do maštale, večer do postele.
Slovenská přísloví
Adamové deti sú divné smeti.
Čert vždy na velkú hromadu drísta.
Dlhej nemoci konec - motyka.
Dobrá žena do roka skape.
Hocijakej mršine musíš tak dať žrať, jako najlepšiemu koňovi.
Každý cigán svojho koňa chválí.
Kto dloho kašle, dloho žije.
Kto má mrcha ženu, netreba mu chrenu.
Nedal pán boh svini rohy, ani žene mužské nohy.
Nešťastný taký dom bývá, kde kohút mlčí a sliepka spieva.
Nieto žiadnej zelinky, ktorá by nemala účinky.
Vínko hreje, vínko páli, vínko múdre hlavy šiali.
Srbská přísloví
Blázen není nikomu mil, a bláznu ledakdo.
Dluh neplacen, hřích neodpuštěn.
Dluh zlý druh.
Kdo dřív vstal, hůlku do ruky vzal - ten je kaprál.
Švagr je jako pluh - dobrý, když je v zemi.
Španělská přísloví
Hlavu drž v chladu, žaludek v hladu, nohy v teple.
Je-li osel velký osel, myslí, že je kůň.
Každá minulost byla pokaždé lepší.
Každý jsme do pasu člověk, od pasu skot.
Kdo se bere z lásky, bude žít v bolestech.
Když práci střídá siesta, muž žije do sta.
Lepší než zákon je známost u soudu.
Nabídnout přátelství zamilovanému je jako darovat chléb žíznivému.
Peří i slova vždy odnáší vítr.
Žena je rájem pro oči, očistcem pro měšec, peklem pro duši.
Švédská přísloví
Déšť dává trávě růst, víno hovoru.
I stará kočka má chuť na mléko.
Koně se nechají přivést k vodě, ale nedají se přinutit, aby pili.
Láska je jednooká, nenávist slepá.
Osud je tup a něm a slep: kdo ví, kdo komu půjde na pohřeb?
Švýcarské přísloví
Stáří nepřichází samo.
Tamilská přísloví
O cizím neštěstí až po obědě.
Ryby bez soli a děti bez rodičů se rychle kazí.
Tatarská přísloví
Hlupáka se na nic nevyptávej, řekne ti to sám.
Mnoho gramotných - málo sytých.
S původní srstí se smrti nedožije ani pes.
Žena svárlivá a rázná rozumného změní v blázna.
Tatské přísloví
Ať je to svatební nebo pohřební žranice, vždycky to odskáče slepice.
Turecká přísloví
Jak slepý hledí na Alláha, tak Alláh hledí na slepého.
Kdo hledá přítele bez chyby, zůstane bez přátel.
Kdo žije nadějí, umírá hlady.
Když stoupáš po schodišti k kůrům oblohy, nekoukej vzhůru, nýbrž pod nohy.
Krása je ti platná v den svatby - rozum po celý život.
Manželství bez hádek, jako svatba bez muziky.
Máš-li si zlámat ruku - tak aspoň v rukávě, máš-li si rozbít hlavu - tak pod turbanem.
Svíce cítí, že si pod nohy neposvítí.
Tam se oblíkej, kde jsi se svlíkl.
Zrcadlo slepému neprodáš.
Turkmenské přísloví
Nepřej nepříteli smrt, přej sobě dlouhý život.
Tuvinská přísloví
Maso má být tučné a slovo trefné.
Raději do hrobu sám, než pohrobit své dobré jméno.
Ukrajinská přísloví
Bohatému čert děti kolíbá.
Je to našeho stolaře z druhého kolena kovář.
Jedna-nábožná nalhala, druhá-nahluchlá převyprávěla, třetí-přičinlivá z toho nesmysly napletla.
Nevybírej ženu v tanci, ale v poli mezi ženci.
Nezlob se na zrcadlo, máš-li křivou hubu.
Sláva Bohu na nebesích - chleba nedal, zato kopu dětí!
Uzbecká přísloví
Bohatému psovi - kočky zajíce loví.
Čestnější být vdovou chrabrého, než ženou zbabělce.
Lepší vestoje zemřít než na kolenou žít.
Nedej koni vůli v širém poli - ženě nedej volnost kdekoli.
Prázdný pytel zpříma stát nedokáže.
Tupost - tupcova ostrá zbraň.
Vraž si do lýtka dýku, a jestli řekneš "nebolí", pak bodni kohokoli v okolí.
Zbabělec a opilec vidí dvakrát.
Zlého si nezvol za souseda v domě ani v hrobě.
Vietnamská přísloví
Běž k lékaři, nemoc už se najde.
Bohatni z vlastního políčka, ne z cizí meze.
Co do krásného zvonu z olova, když nezní?
Chytrý se učí pět let, hlupák to stihne za den.
Na chudáka se nevytahuj - na boháče nespoléhej.
Než se dáš do omáčky, pomysli na žízeň.
Nic jsi neprodal líp, než cos daroval.
Židovská přísloví
Bůh nemůže být všude, proto stvořil matky.
Člověk se donaha odkope, když jde o peníze, když se vzteká a když je opilý.
Děti strašíme čertem, dospělé - lidmi.
Kozel je nebezpečný zepředu, kůň zezadu, hlupák ze všech stran.
Kdo ve dvaceti není dost zdráv, ve třiceti dost chytrý, ve čtyřiceti dost bohat, ten si do sta let nepolepší.
Když někdo křičí, nemusí to ještě znamenat, že ho bijí.
Když už žereš, aspoň nemlaskej.
Kozel je nebezpečný zepředu, kůň zezadu, hlupák ze všech stran.
Lakomec nemá majetek, majetek má jeho.
Všichni nenávidí peníze - pokud nejsou jejich.
Z boháče je jen půlka s námi - druhá je zakopána v zemi.
Zde hledá